Reportáž ze 6. muzejní soboty s přírodovědci
První zastávkou dubnové Muzejní soboty s přírodovědci byl bývalý porcelanitový lom u Nečich. V mladém lese vzniklém rekultivací těžebního prostoru se nachází stěna vysoká až 6 metrů tvořená převážně červeným porcelanitem. Ten má plátkovou odlučnost po plochých vrstvách a tak se v něm dají najít pěkné otisky třetihorní flóry a vzácně také fauny. Skoro každý kámen obsahuje alespoň otisk nějakého stonku, a kdo má štěstí nalezne i otisk celého listu. Takže v lomu si přišly na své hlavně děti, které pátraly po zkamenělinách a dospělí si mezitím vyslechli výklad geologa. Zoolog mezitím zkoušel na Dobroměřickém rybníce odchytit slavíka modráčka, to se bohužel kvůli silnému větru nepodařilo a tak návštěvníci exkurze, kteří přijeli z porcelanitů u Nečich, měli možnost pozorovat hlavně vodní ptáky na hladině rybníka. Mezi ty nejzajímavější patřily kachny čírka obecná a zrzohlávka rudozobá. Kromě toho jsme měli možnost pozorovat vzácné brodivé ptáky bekasiny otavní, které lze vidět při krmení na mělké vodě nebo obnaženém bahně rybníků zejména v období jarního a podzimního tahu ptáků. Od Dobroměřického rybníku jsme pokračovali na poslední lokalitu a to přírodní památku Tobiášův vrch u Kozlů, kde nás čekalo rozkvetlé návrší s mnoha žlutými hlaváčky jarními, vzácnými a kriticky ohroženými konikleci otevřenými, běžnějšími konikleci lučními, prvosenkami a dalšími květinami časného jara. I tady nás zlobil silný a studený vítr, který kazil dojem z jinak pěkné exkurze.
Popisky k fotkám:
1 – Stěna bývalého porcelanitového lomu u Nečich.
2 + 3 – Pozorování vodních ptáků u Dobroměřického rybníka.
4 – Pokus o odchycení slavíka modráčka v rákosinách Dobroměřického rybníka byl kvůli silnému větru neúspěšný.
5 – Ač to z fotky tak nevypadá, tak populace hlaváčků jarních na Tobiášově vrchu je opravdu početná.
6 – Kriticky ohrožené koniklece otevřené jsou chráněny před okusem zvěří pomocí pletiva.